Skládání různoběžných sil
Pokus pro ověření:
Na pružinu působíme různoběžnými silami F1 a F2. Poté se pokusíme dosáhnou stejného prodloužení pružiny pomocí jedné síly F.
POZORUJEME že, pokusem se nám podařilo dosáhnout síly F, která je také výslednicí různoběžných sil F1 a F2. Tuto výslednici můžeme také určit pomocí tzv. rovnoběžníku sil.
Síly F1 a F2 znázorníme ve společném působišti (bod O) a sestrojíme rovnoběžník, jehož strany jsou šipky znázorňující skládané síly.
Výslednice sil je znázorněna jako uhlopříčka sestrojeného rovnoběžníku.
Další příklad (vliv velikosti úhlu α který síly svírají):
Pro experiment byly zvoleny síly F1 = 3 N a F2 = 3 N. Závislost výslednice sil na velikosti úhlu α který síly svírají byla zapsána do následující tabulky.
MŮŽEME USOUDIT že, při zvětšování velikosti úhlu α který síly svírají, se jejich výslednice zmenšuje.
Růžena KOLÁŘOVÁ, Jiří BOHUNĚK: Fyzika pro 7. ročník základní školy, dotisk 2. vydání, Havlíčkův Brod: nakladatelství Prometheus, spol. s.r.o., 2016. ISBN 978-80-7196-265-6
