Vzdálená nebeská tělesa (např. Měsíc, hvězdy) se jeví malá, protože je vidíme pod malým zorným úhlem. Je to protože jsou tyto tělesa od nás velmi daleko (např. Měsíc je vzdálen 380 000 km). Abychom je mohly pozorovat musíme zvětšit zorný úhel. K tomu nám slouží dalekohledy.
Dalekohledy
- optický dalekohled či teleskop
- je přístroj k optickému přiblížení pomocí dvou soustav čoček nebo zrcadel
Pokus (model Keplerova dalekohledu):
model Keplerova dalekohledu, vznik odrazu svíčky v modelu dalekohledu
Na levý okraj lavice umístíme spojku (1) o větší ohniskové vzdálenosti (např. f1 = 15 cm). Do vzdálenosti asi 30 cm umístíme hořící svíčku (představuje vzdálený předmět). Matnici (M) posuneme až na ní zachytíme ostrý hořící obraz svíčky. Potom umístíme druhou spojku (2) (např. f2 = 6 cm) tak, abychom obraz pozorovali jako pod lupou. Po zaostření matnici odstraníme.
POZORUJEME že, obraz předmětu je zvětšený, převrácený a zdánlivý. Předmět pozorujeme pod větším úhlem a zdá se, že se nám přiblížil.
- toto zařízení je jednoduchý model tzv. Keplerova nebo hvězdářského dalekohledu
- spojka o větší ohniskové vzdálenosti která je blíže předmětu se nazývá objektiv
- spojka do níž se díváme okem se nazývá okulár
- používá se při pozorování hvězd (vadí ale že je obraz převrácený)
Jak odstranit nevýhodu (otočený obraz) Keplerova dalekohledu?
- mezi objektiv a okulár vložíme další spojnou čočku (nevýhoda dalekohled je příliš dlouhý)
- mezi objektiv a okulár vložíme dva optické pravoúhlé hranoly (jeden hranol převrací obraz stranově a druhý výškově, zkrátí se také délka dalekohledu) – takto upravený dalekohled se nazývá triedr
triedr – (binokulár) je přenosný dalekohled, tvořený soustavou čoček a hranolů, používá se v myslivosti, turistice, jako divadelní kukátko …
triedr, převrácení obrazu hranoly
K astronomickým účelům poprvé použil dalekohled v roce 1606 Galileo Galilei (1564-1642). Jan Kepler (1571-1630) zkonstruoval dalekohled v roce 1611. Dnes se na astronomická pozorování používají dalekohledy, které jako objektiv používají kulové zrcadlo (např. Hablův dalekohled).
Podle hlavního určení se rozlišují:
- dalekohledy astronomické
- dalekohledy pozemní (terestrické) včetně zaměřovacích a geodetických
- divadelní kukátka
- triedry a další.
Podle konstrukce objektivu se optické dalekohledy dělí na:
- refraktory, jejichž objektiv je tvořen čočkou nebo soustavou čoček
- reflektory, jejichž objektiv je tvořen zrcadlem
Růžena KOLÁŘOVÁ, Jiří BOHUNĚK: Fyzika pro 9. ročník základní školy, dotisk 1. vydání, Havlíčkův Brod: nakladatelství Prometheus, spol. s.r.o., 2015. ISBN 978-80-7196-193-2
Růžena KOLÁŘOVÁ, Jiří BOHUNĚK: Fyzika pro 7. ročník základní školy, dotisk 2. vydání, Havlíčkův Brod: nakladatelství Prometheus, spol. s.r.o., 2016. ISBN 978-80-7196-265-6
