F9 – Lupa a mikroskop

zpět

 

Proč se nám letící letadlo zdá malé a na letištní ploše velké?

 

Velikost i vzdálenost předmětů posuzujeme podle zorného úhlu, pod kterým předmět pozorujeme. Je to úhel mezi paprsky, které vycházejí z okrajových bodů předmětu a vnikají do našeho oka.

 

Vzdaluje-li se předmět od oka, zmenšuje se jeho zorný úhel.

Nestejně vysoké předměty v různých vzdálenostech se zdají stejně velké, protože je pozorujeme ve stejně velkém zorném úhlu.

Oko je schopno rozlišit dva body, když je vidí pod zorným úhlem alespoň 1´.

 

Jak můžeme pozorovat předměty jejichž zorný úhel je ještě menší?

Zorný úhel malého předmětu můžeme zvětšit, přiblížíme-li předmět k oku až do bodu, kdy je schopno naše oko ještě zaostřit (cca 25 cm). V této vzdálenosti vidíme pod zorným úhlem 1´úsečku asi 0,08 mm.

 

K pozorování blízkých, velmi malých předmětů  (pokud potřebujeme vidět i detaily) používáme lupu nebo mikroskop.

 

Lupa

 

  • někdy také zvětšovací sklo
  • je optický systém používaný na optické zvětšení pozorovaného předmětu, který je dostatečně malý a nachází se v blízkosti pozorovatele
  • je to spojka s ohniskovou vzdáleností menší než 25 cm.
  • skládá se ze spojné čočky, vyrobené ze skla nebo z průhledného plastu a z držátka, které může mít mnoho různých podob.
  • lupa zvětšuje zorný úhel pod kterým předmět pozorujeme (vidíme zdánlivý, přímí obraz, větší než předmět)
  • lupou dosahujeme nejvýše šestinásobného zvětšení

 

 

zorný úhel pozorovaného předmětu s lupou a bez lupy

 

Použití:

  • v laboratořích (pozorování drobných živočichů a rostlin, minerálů)
  • při čtení údajů na stupnicích měřících přístrojů
  • doma při čtení velmi drobného písma
  • ve filatelii

 

Mikroskop

 

  • česky též drobnohled
  • je optický přístroj pro zobrazení malého sledovaného objektu ve větším zvětšení
  • v mikroskopu jsou použity dvě soustavy spojných čoček
  • spojka blíže předmětu se nazývá objektiv
  • spojka do níž se díváme okem se nazývá okulár
  • u běžných mikroskopů se dosahuje zvětšení až 1 000 krát (rozliší bakterie)
  • větší rozlišovací schopnosti mají elektronové mikroskopy (rozliší i viry)
  • největší zásluhu na objevu mikroskopu mají Holanďané Z. Jansen (1580-1638) a A. van Leeuwenhoek (1632-1723) a anglický fyzik R. Hooke (1635-1703)

 

 

vytvoření obrazu předmětu v mikroskopu

 

Použití:

  • lékařství
  • mineralogii

 

zpět


Růžena KOLÁŘOVÁ, Jiří BOHUNĚK: Fyzika pro 9. ročník základní školy, dotisk 1. vydání, Havlíčkův Brod: nakladatelství Prometheus, spol. s.r.o., 2015. ISBN 978-80-7196-193-2

Růžena KOLÁŘOVÁ, Jiří BOHUNĚK: Fyzika pro 7. ročník základní školy, dotisk 2. vydání, Havlíčkův Brod: nakladatelství Prometheus, spol. s.r.o., 2016. ISBN 978-80-7196-265-6