Problémy se znečišťováním atmosféry
Znečištěním atmosféry – se rozumí výskyt různých příměsí v atmosféře. Jsou to příměsi které se tam dostaly jako přímý nebo nepřímý produkt lidské činnosti. Část tvoří rovněž látky, které se do ní dostaly z ryze přírodních zdrojů.
Mezi příměsi patří:
Pevné částice:
- přírodní – sopečná činnost, působení větru
- lidská činnost – spalovací procesy, průmyslová činnost
Sloučeniny síry
- přírodní – bakteriální a sopečná činnost
- lidská činnost – spalování pevných paliv, průmyslová činnost – mohou způsobit kyselé deště
Oxidy uhlíku
- přírodní – sopečná činnost, lesní požáry
- lidská činnost – spalovací motory, spalování pevných paliv, ovlivňují skleníkový efekt
Uhlovodíky a sloučeniny dusíku
- přírodní – bakteriální činnost
- lidská činnost – spalovací motory, jsou dráždivé
Ozón
- relativně nestabilní molekula
- tvořená třemi atomy kyslíku O3
- vyskytuje ve velmi malém množství
- má velký význam pro živé organismy
- vzniká působením slunečního záření a někdy např. při bouřce
- používá se k dezinfekci pitné vody (tzv. ozonizace)
- jako součást raketových paliv
V závislosti na tom, ve kterých částech atmosféry se ozón nachází muže hrát pozitivní či negativní roli:
Většina ozonu (stratosférického) se nachází ve výšce 10 – 50 km v atmosféře, kde tvoří ozónovou vrstvu. Plní funkci „UV filtru“ – štítu (brání pronikání UV záření k zemskému povrchu)
Stratosférický ozón má pozitivní roli pro život na Zemi. Jeho úbytek (proniká více UV záření) může u živých organismu způsobovat vyšší výskyt rakoviny kůže, oční choroby nebo oslabení imunitního systému. Výrazný pokles koncentrace stratosférického ozónu zvláště nad Antarktidou je označován jako ozónová díra.
V roce 1974 byla poprvé vyslovena hypotéza, že freony, se podílí na katalytickém rozkladu ozonu. V roce 1987 byl uzavřen Montrealský protokol – dohoda o snížení a ukončení výroby freonů.
Ozón vyskytuje také v dolní části atmosféry tzv. troposférický ozón (přízemní). Vzniká reakcí škodlivých látek vypouštěných do ovzduší za intenzivního svitu a bezvětří jako produkt spalování fosilních paliv a z automobilového provozu (často ve městech a průmyslových oblastech). V přízemní atmosféře působí škodlivě na živé organismy, poškozuje dýchací orgány živočichů i rostlin.
Skleníkový efekt
Atmosféra způsobuje přirozený skleníkový efekt. Světlo ze Slunce pronikne na povrch Země a zahřívá ho. Některé plyny v atmosféře (tzv. skleníkové plyny – CO2, CH4, N2O, freony, ozon, vodní pára, …) brání částečně průchodu tohoto tepelného záření zpátky do vesmíru a zabezpečují tak podmínky pro život.V poslední době dochází ke zvyšování obsahu skleníkových plynu v atmosféře (CO2, freony), ty pak zesilují skleníkový efekt a dochází k přehřívání Země , v důsledku toho začínají tát ledovce, zvyšuje se hladina moří, zvětšují se pouště, …..
Růžena KOLÁŘOVÁ, Jiří BOHUNĚK: Fyzika pro 8. ročník základní školy, dotisk 1. vydání, Havlíčkův Brod: nakladatelství Prometheus, spol. s.r.o., 2016. ISBN 978-80-7196-149-9
