Ucho jako přijímač zvuku
- vnější ucho zachycuje zvukový rozruch, který se šíří od místa vzniku a vede jej k bubínku
- bubínek je tenká blána oddělující vnější ucho (boltec + zvukovod) od středního ucha
- střední ucho je spojeno s dutinou ústní
- ve středním uchu přiléhají k bubínku malé kůstky (kladívko, kovadlinka a třmínek)
- zvukovým rozruchem se rozkmitá bubínek a tyto kůstky přenášejí kmitání na oválné okénko (odděluje střední ucho od vnitřního)
- chvění oválného okénka způsobuje změny tlaku ve vnitřním uchu (hlemýždi) vyplněném kapalinou
- ve vnitřním uchu končí asi 30 000 nervů, které zachycují změny tlaku v kapalině
- některé jsou citlivé na nízké kmitočty některé na nízké kmitočty
- podráždění sluchových nervů se přenáší do mozkového centra kde se projevuje jako sluchový vjem
- lidské ucho vnímá zvuky od kmitočtu 16 Hz (dolní hranice slyšitelnosti) do kmitočtu 20 Hz (horní hranice slyšitelnosti)
- tyto hranice se u jednotlivých lidí liší a mění se s věkem
- kromě výšky tónů rozlišuje ucho i hlasitost
- hlasitost zvuku závisí na tom, jak silně je rozechvěno těleso které je zdrojem zvukového vzruchu
- zvuk vnímáme jako různě hlasitý podle vzdálenosti zdroje zvuku a podle prostředí, kterým se zvukový rozruch šíří
- naše sluchové ústrojí je nejcitlivější na zvuky od 2 000 – 4 000 Hz
- tóny které mají kmitočet menší než 16 Hz řadíme mezi infrazvuk
- tóny které mají kmitočet vyšší než 20 000 Hz jsou ultrazvuk
- pokud se vzdalujeme od zdroje zvuku, při určité vzdálenosti je přestaneme slyšet – práh slyšitelnosti
- nejsilnější zvuk, který může ucho vnímat – práh bolesti (odpovídá výkonu 10 W)
- silnější zvuky už vnímáme jen jako bolest
- zdroj zvuku dokážeme nalézt pouze sluchem – říkáme že člověk má směrové slyšení
Hodnocení sluchového vjemu:
- nehodí se proto fyzikální veličina
- byla zavedena hladina intenzity zvuku – vyjadřuje kolikrát je vnímaný zvuk silnější než práh slyšitelnosti
- jednotkou je decibel (značka dB)
- práh slyšitelnosti – 0 dB
Tabulka intenzity některých zvuků
Šíření zvuku se používá:
- ultrazvukem můžeme získávat trvalé směsi (emulze) kapalin které se jinak nemísí
- zjišťovat kazy v odlitcích
- k léčebným a diagnostickým účelům (ultrazvuk)
Růžena KOLÁŘOVÁ, Jiří BOHUNĚK: Fyzika pro 8. ročník základní školy, dotisk 1. vydání, Havlíčkův Brod: nakladatelství Prometheus, spol. s.r.o., 2016. ISBN 978-80-7196-149-9
Karel RAUNER, Josef PETŘÍK, Jitka PROKŠOVÁ, Miroslav RANDA: Fyzika 8 učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia, 1. vydání, Plzeň, nakladatelství FRAUS, 2006. ISBN 80-7238-525-9.
