Zdroje záření
Slunce je pro nás nejdůležitějším zdrojem elektromagnetického záření.
- v dávné minulosti bylo uctíváno jako božstvo
- obrovské těleso zahřáté na povrchovou teplotu 6 000°C
- vysílá k nám celé spektrum elektromagnetického záření
- toto záření přináší obrovskou energii (zahřívá povrch Země, mění se na jiné formy energie)
- nejčastěji se jeví ve žlutém viditelném světle
- silně pociťujeme tepelné účinky infračerveného záření
- před ultrafialovým a rentgenovým zářením nás chrání ozónová vrstva a atmosféra
- před proudy rychlých nabitých částic nás chrání magnetické pole Země
Také jiná tělesa vydávají celé spektrum záření např. žhnoucí uhlík, žárovky, rozžhavený kus železa
- zahříváme-li těleso ve tmě zprvu vydává neviditelné infračervené záření, okolo 525 °C začne vydávat slabé červené světlo, při zvyšování teploty svítí žlutě a nakonec přechází do bílého žáru
- např. žárovka spotřebuje na svícení jen malou část energie (zbytek připadne na zahřívání)
Existují i jiné druhy světla – někdy se mluví o světle studeném.
- pozorujeme je např. u svatojánských mušek, televizní obrazovky, zářivky
- tento jev se nazývá luminiscence
- při luminiscenci je třeba dodat atomům tělesa nadbytečnou energii která se pak postupně vyzařuje v podobě studeného světla
- v 60. letech 20. století se podařilo zkonstruovat přístroj (laser), v němž je energie luminiscenčního prostředí vyzářena naráz v podobě úzkého světelného nebo infračerveného paprsku
helium-neonový laser
Laserový paprsek má řadu pozoruhodných vlastností:
- je to elektromagnetická vlna o nesmírně vysokém kmitočtu
- může přenášet obrovské množství zpráv
- dá se zaostřit s velikou přesností
- může být vyzářen jako záblesk v krátkém časovém intervalu (moderní zbraně)
- může řezat a vrtat tvrdé materiály
- může nahradit skalpel
- využívá se při záznamu zvuku na kompaktní disky, v počítačových tiskárnách atd.
- jako laserové ukazovátko
Velmi důležití jsou také zdroje ultrafialového a rentgenového záření.
- zdrojem rentgenového záření je rentgenka
- rentgenové a gamazáření vzniká také v urychlovačích
- fyzikové pomocí urychlovačů zkoumají nitro částic a jejich vzájemné přeměny
- největší urychlovače jsou kolosální zařízení
- urychlovací trubice mají délku až desítky kilometrů a jsou uloženy v podzemních tunelech
- největší urychlovač na světě je v mezinárodním středisku CERN v Ženevě – je nazýván zkráceně LHC (Large Hadron Collider)
Růžena KOLÁŘOVÁ, Jiří BOHUNĚK: Fyzika pro 9. ročník základní školy, dotisk 1. vydání, Havlíčkův Brod: nakladatelství Prometheus, spol. s.r.o., 2015. ISBN 978-80-7196-193-2
http://fyzika.fyzikaprozivot.cz/9-rocnik/5-elektromagneticke-zareni
obrázek (Laserová tiskárna Apple LaserWriter Pro 630): Autor: http://www.allaboutapple.com/, CC BY-SA 2.5 it, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=15507
