Zákon setrvačnosti
Víme, že těleso, které je vzhledem k Zemi v klidu můžeme uvést do pohybu jen silovým působením jiného tělesa nebo silového pole. Co se stane když tato síla přestane působit?
Pokus:
Kouli uvedeme po podložce do pohybu nárazem tyčky. První podložka je z plyše, druhá ze skla.
POZORUJEME, že koule se dá do pohybu ve směru nárazu i když už na ni tyčka nepůsobí. Po chvíli se však zastaví (působí zde brzdné síly). Na plyšové podložce koule zastaví velmi brzy. Na skleněné podložce setrvává koule v přímočarém pohybu mnohem déle. Pohyb koule je přibližně rovnoměrně přímočarý. Z toho pokusu lze usoudit, že tělesa setrvávají v klidu nebo v pohybu rovnoměrně přímočarém dokud na ně nezačnou působit silou jiná tělesa.
Jak vysvětlit, že koule zůstává na vodorovné podložce v klidu?
Víme, že na všechny tělesa působí gravitační síla Země Fg (svisle dolů). Podložka tedy musí na kouli působit také silou F, která je v rovnováze ze silou Fg. Na kouli pohybující se rovnoměrně přímočaře také působí díly Fg a F, které jsou v rovnováze.
1 NEWTONŮV POHYBOVÝ ZÁKON: Zákon setrvačnosti
Těleso zůstává v klidu nebo v pohybu rovnoměrně přímočarém, jestliže na ně nepůsobí jiná tělesa silou nebo jestliže jsou síly působící na těleso v rovnováze.
Obecná vlastnost setrvávat v klidu nebo v pohybu rovnoměrně přímočarém, nepůsobí-li na ně jiná tělesa silou se nazývá setrvačnost tělesa.
Se setrvačností se setkáváme v běžném životě neustále a využíváme ji:
- automobil nezastaví okamžitě
- železniční vagony setrvačnost využívají při posunování
- bruslení na ledu
- vyklepávání prachu ze šatů
- masa z konzervy :o)
V běžném životě, k tomu aby se těleso pohybovalo rovnoměrně přímočaře, musíme vždy působit na těleso určitou silou (důsledek přemáhání brzdných sil převážně tření).
Pohybový účinek závisí na výsledné síle působící na těleso.
Růžena KOLÁŘOVÁ, Jiří BOHUNĚK: Fyzika pro 7. ročník základní školy, dotisk 2. vydání, Havlíčkův Brod: nakladatelství Prometheus, spol. s.r.o., 2016. ISBN 978-80-7196-265-6
