Proč se nám letící letadlo zdá malé a na letištní ploše velké?
Velikost i vzdálenost předmětů posuzujeme podle zorného úhlu, pod kterým předmět pozorujeme. Je to úhel mezi paprsky, které vycházejí z okrajových bodů předmětu a vnikají do našeho oka.
Vzdaluje-li se předmět od oka, zmenšuje se jeho zorný úhel.
Nestejně vysoké předměty v různých vzdálenostech se zdají stejně velké, protože je pozorujeme ve stejně velkém zorném úhlu.
Oko je schopno rozlišit dva body, když je vidí pod zorným úhlem alespoň 1´.
Jak můžeme pozorovat předměty jejichž zorný úhel je ještě menší?
Zorný úhel malého předmětu můžeme zvětšit, přiblížíme-li předmět k oku až do bodu, kdy je schopno naše oko ještě zaostřit (cca 25 cm). V této vzdálenosti vidíme pod zorným úhlem 1´úsečku asi 0,08 mm.
K pozorování blízkých, velmi malých předmětů (pokud potřebujeme vidět i detaily) používáme lupu nebo mikroskop.
Lupa
- někdy také zvětšovací sklo
- je optický systém používaný na optické zvětšení pozorovaného předmětu, který je dostatečně malý a nachází se v blízkosti pozorovatele
- je to spojka s ohniskovou vzdáleností menší než 25 cm.
- skládá se ze spojné čočky, vyrobené ze skla nebo z průhledného plastu a z držátka, které může mít mnoho různých podob.
- lupa zvětšuje zorný úhel pod kterým předmět pozorujeme (vidíme zdánlivý, přímí obraz, větší než předmět)
- lupou dosahujeme nejvýše šestinásobného zvětšení
zorný úhel pozorovaného předmětu s lupou a bez lupy
Použití:
- v laboratořích (pozorování drobných živočichů a rostlin, minerálů)
- při čtení údajů na stupnicích měřících přístrojů
- doma při čtení velmi drobného písma
- ve filatelii
Mikroskop
- česky též drobnohled
- je optický přístroj pro zobrazení malého sledovaného objektu ve větším zvětšení
- v mikroskopu jsou použity dvě soustavy spojných čoček
- spojka blíže předmětu se nazývá objektiv
- spojka do níž se díváme okem se nazývá okulár
- u běžných mikroskopů se dosahuje zvětšení až 1 000 krát (rozliší bakterie)
- větší rozlišovací schopnosti mají elektronové mikroskopy (rozliší i viry)
- největší zásluhu na objevu mikroskopu mají Holanďané Z. Jansen (1580-1638) a A. van Leeuwenhoek (1632-1723) a anglický fyzik R. Hooke (1635-1703)
vytvoření obrazu předmětu v mikroskopu
Použití:
- lékařství
- mineralogii
Růžena KOLÁŘOVÁ, Jiří BOHUNĚK: Fyzika pro 9. ročník základní školy, dotisk 1. vydání, Havlíčkův Brod: nakladatelství Prometheus, spol. s.r.o., 2015. ISBN 978-80-7196-193-2
Růžena KOLÁŘOVÁ, Jiří BOHUNĚK: Fyzika pro 7. ročník základní školy, dotisk 2. vydání, Havlíčkův Brod: nakladatelství Prometheus, spol. s.r.o., 2016. ISBN 978-80-7196-265-6
