Plování nestejnorodých těles
Proč se ve vodě nepotopí velká loď? Je přece vyrobena z ocelových plátů o větší hustotě než má voda!
Pokus pro ověření:
Do nádoby dáme 1) kus plastelíny 2) kus plastelíny vytvarované v misku a položíme ji na vodu
POZORUJEME, že kus plastelíny se POTOPÍ (hustota plastelíny je větší než hustota vody), plastelína vytvarovaná v misku PLOVE (plovoucí těleso je tvořeno z plastelínové misky a vzduchu uvnitř).
Při vhodné úpravě mohou plavat i tělesa z materiálů o větší hustotě než má voda (obvykle dutá tělesa). Můžeme tedy říci, že:
Těleso plovoucí v různých kapalinách se ponoří tím větší částí svého objemu do kapaliny, čím menší je hustota kapaliny.
Tohoto poznatku se využívá při měření hustoty kapaliny hustoměrem. Je to skleněná zatavená trubice, v dolní části např. broky. Na zúžené části je opatřen stupnicí [kg/m3, g/cm3]. Poloha hladiny kapaliny určuje na stupnici hustotu kapaliny.
Růžena KOLÁŘOVÁ, Jiří BOHUNĚK: Fyzika pro 7. ročník základní školy, dotisk 2. vydání, Havlíčkův Brod: nakladatelství Prometheus, spol. s.r.o., 2016. ISBN 978-80-7196-265-6
http://www.laboratorni-potreby.cz/areometry-hustomery/