Radioaktivita

Radioaktivita – je vyzařování jaderného záření nestabilními jádry atomů.

Vědci – A. H. Becquerel, Marie Curie-Sklodowská + Pierre Curie (3x Nobelova cena)

Radionuklidy dělíme na:

přirozené – některé nuklidy mají schopnost samovolně toto záření vyzařovat a měnit se tak na jiné prvky
existují v přírodě, cca 50
důležitý je uran 238 (tj nuklid 23892U)

umělé (vyrobené) – některé nuklidy lze k přeměně donutit nebo je vyrobit
je jich několik tisíc
problematické plutonium 239

Poločas přeměny – doba za kterou se přemění polovina z celkového počtu jader v daném množství radionuklidu

Jádra radionuklidů mohou vyzařovat pronikavé záření několika druhů.

záření alfa – je proudem částic alfa (jádra atomu 42He), málo pronikavé nebezpečné, působí uvnitř organismu, hromadí se v nevětraných prostorách zděných budov (radioaktivní radon)
záření beta – je tvořeno proudem rychle letících elektronů a pozitronů, pronikavější a nebezpečnější než alfa, pohlcuje se již tenkým plechem
záření gama – je krátkovlnné elektromagnetické záření (méně než 300 pm), pronikavější a nebezpečnější než beta, lze pohltit vrstvou olova
záření neutronové – tvoří proud letících neutronů, ochrana silná vrstva vody nebo betonu, nejpronikavější a nejnebezpečnější záření

zpět

Růžena KOLÁŘOVÁ, Jiří BOHUNĚK: Fyzika pro 9. ročník základní školy, dotisk 1. vydání, Havlíčkův Brod: nakladatelství Prometheus, spol. s.r.o., 2015. ISBN 978-80-7196-193-2

Výuka chemie, fyziky a matematiky

na ZŠ Mohelno

F9 – zápis (Radioaktivita)

Radioaktivita