Jednotky teploty. Teploměry
Teplota (značka t, T) je základní fyzikální veličina. Používá se k popisu tepelného stavu hmoty. Mění se při zahřátí nebo ochlazení tělesa.
Za základní SI jednotkou teploty je Kelvin (značka K).
Pro měření používáme nejčastěji Celsiovu stupnici (stupeň Celsia, značka °C). Existují však i další (stupeň Fahrenheita, značka °F).
0°C = 32 °F
0°C = 273,15 °K
V obecném významu je teplota vlastnost předmětů a okolí, kterou je člověk schopen vnímat a přiřadit jí pocity studeného, teplého či horkého.
Nejnižší možnou teplotou je teplota absolutní nuly (0 K; -273,15 °C), ke které se lze libovolně přiblížit, avšak nelze jí dosáhnout.
Základními body Celsiovy stupnice:
- 0°C (bod mrazu) – voda se mění v led
- 100°C (bod varu) – voda se přivádí k varu
K měření teploty se používají teploměry.
Teplota souvisí s rychlostí pohybu atomů. Čím je pohyb rychlejší, tím je teplota vyšší. Objemové roztažnosti látek se využívá při měření teploty.
Druhy teploměrů:
- kapalinové (využívá se teplotní roztažnosti teploměrné kapaliny – rtuťové, lihové)
- bimetalové (dva spojené pásky, každý z jiného kovu s rozdílnou roztažností – prohnou se)
- digitální
- bezdotykový
- infrateploměr
- a další jako plynový teploměr, odporový teploměr, termoelektrický teploměr, polovodičový teploměr, kontaktní teploměr, maximo-minimální teploměr
CITACE: viz. odkaz: [k. 5 – fyzika], [obr. 285 – ve výstavbě]
https://cs.wikipedia.org/wiki/Teplota
https://cs.wikipedia.org/wiki/Teplom%C4%9Br
