Měření času
(výpisek z učebnice a jiné zajímavosti pro žáky k probíranému tématu)
K měření čas se využívají např.
- sluneční hodiny (od roku 3500 př. n. l., délka a stín)
- vodní hodiny (z roku 1400 př. n. l.)
- lampy, svíčky
- přesýpací hodiny (14. stol., pohyb písku způsobený gravitací)
- kyvadlové hodiny (1657 Christian Huygens, kyvadlo pohání ozubené kolo, pohyb kola – pohyb ručiček)
- kapesní hodiny (mohou být ručičkové (analogové) nebo digitální)
- digitální (číslicové) hodiny (kmitá zde malý krystal křemíku poháněný elektrickou baterií)
- atomové hodiny (založeny na kmitání atomů, přesnost – rozcházejí maximálně sekundu za mnoho milionů let)
Stopky (k měření krátkých časů, měření s přesností až na setinu sekundy, např. při sportu)
Metronom(k odměřování pravidelného, opakujícího se časového úseku, např. udávání taktu)
Jak postupujeme při měření stopkami?
- přesvědčíme se, že ručičky jsou v počáteční poloze
- v okamžiku kdy např. kamarád vyběhne, zmáčkneme tlačítko stopek
- v okamžiku kdy proběhne okolo vás, zmáčkneme znovu tlačítko
- odečteme hodnotu času
- nakonec opět zmáčkneme tlačítko a uvedeme je do počáteční polohy
Údaje hodin kontrolujeme pomocí časových znamení, tj. signálů mezinárodní časové služby, které vysílá rozhlas, televize nebo telefon.
Některé hodiny jsou na dálku automaticky řízeny signály, které v pravidelných intervalech vysílá časová služba ve Frankfurtu nad Mohanem.
Na co umět odpovědět:
|
CITACE: viz. odkaz [k. 5 – fyzika], [obr. 304 – sluneční hodiny], [obr. 305 – vodní hodiny], [obr. 307 – přesýpací hodiny], [obr. 309 – kyvadlové hodiny], [obr. 302 – kapesní hodinky], [obr. 306 – digitální hodiny], [obr. 308 – atomové hodiny], [obr. 311 – metronom], [obr. 312 – stopky], [int. 18]
