zpět

Atmosféra Země a její složení

(výpisek z učebnice a jiné zajímavosti pro žáky k probíranému tématu)

 

Země je obklopena vzduchovým obalem, který se nazývá atmosféra Země. Sahá přibližně do výšky 1000 km.

 

Atmosféra (někdy říkáme také ovzduší) je směs plynů.

• 78% dusíku
• 21% kyslíku
• 1% vzácné plyny (helium, argon, krypton, xenon)

a dále malé množství

• vodíku
• oxidu uhličitého
• vodní páry
• radonu
• freonu
• jiné plyny (místně se vyskytující – např. znečišťující látky)

 

Atmosféru dělíme podle průběhu teploty s výškou na:

• troposféru
• stratosféru
• mezosféru
• termosféru
• exosféru

 

Troposféra

 

• nejnižší vrstva atmosféry
• její horní hranice kolísá mezi 16 – 20 km
• průměrná výška v našich zeměpisných šířkách je 11 km
• v zimě a v polárních oblastech leží níže 8 – 9 km
• v tropech a v letním období leží v 14 – 16 km
• v této vrstvě kde jsou vodní páry, vítr a prach se vytváří počasí
• teplota klesá s výškou
• pokles teploty cca 0,6°C na 100 m
• její hmotnost je rovna n¾ hmotnosti celé atmosféry

 

Stratosféra

 

• rozkládá se nad troposférou
• její horní hranice dosahuje výšky 50 km
• od troposféry se podstatně liší
• vzduch je zde velmi řídký
• hustota a tlak vzduchu s výškou od Země velmi rychle ubývá
• proto se sluneční světlo velmi málo rozptyluje na molekulách plynů (obloha nemá modrou barvu, ale je tmavě fialová až téměř černá)
• velmi málo vodní páry (netvoří se oblaky)
• zato zde vane velmi silný vítr (u spodní hranice až 300 km/h)
• ve spodní části se teplota s výškou téměř nemění
• ve vyšších vrstvách dokonce s výškou roste
• součástí je i ozonová vrstva s vysokým obsahem ozonu O3 (ten silně pohlcuje ultrafialové sluneční záření a umožňuje tím život na Zemi)

 

Mezosféra

 

• rozkládá se nad stratosférou
• její horní hranice dosahuje výšky 80 km
• teplota zde prudce klesá se vzrůstající výškou až k hodnotám  -70°C – -90°C
• většina meteorů vzplane v této vrstvě

 

Termosféra

 

• rozkládá se nad mezosférou
• její horní hranice dosahuje výšky 500 km
• teplota zde opět s výškou roste
• vrchní část je velmi horká – až 1700°C
• pozorujeme v ní světlo polárních září

 

Exosféra

 

• rozkládá se nad termosférou
• nejvyšší a nejřidší vrstva
• její horní hranice dosahuje výšky 900 km
• přechází plynule do meziplanetárního prostoru
• nemá téměř žádné plyny
• převládá zde vodík
• konec exosféry – tam, kde poklesne výskyt částic na 1/10 průměrné hodnoty v troposféře nebo tam, kde vzduchové částice ještě rotují se Zemí

 

Podle elektrických vlastností se atmosféra dělí na:

 

• neutrosféru (poměrně malá vodivost, obsahuje převážně neutrální částice (atomy a molekuly))
• ionosféru (okolo 60 km – molekuly plynů vzduchu jsou štěpeny kosmickým zářením na ionty a elektrony, proto je ionosféra dobrým elektrickým vodičem, umožňuje odraz rádiových vln)

 

zpět

---

CITACE: viz. odkaz [k. 11 – fyzika]

 

[obr. – atmosféra země] [320px-Atmosphere_layers-cs.svg.png] Vrstvy zemské atmosféry [online]. In: Wikipedia, Autor: derivative work (Czech translation): Koroner (talk)Atmosphere_layers.svg: NOAA & User:Mysid – Atmosphere_layers.svg, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=4270394 [cit. 2018-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosféra_Země