F9 – Zvukový rozruch

zpět

Zvukové jevy

(výpisek z učebnice a jiné zajímavosti pro žáky k probíranému tématu)

 

Náš svět je plný zvuků. Některé jsou příjemné (např. hudba) jiné nepříjemné (např. burácení hromu). 

Jak vlastně vzniká zvuk?

 

Zvukový rozruch (zvuk)

 

Abychom slyšeli zvuk musí existovat:

  • zdroj zvuku
  • prostředí kterým se zvuk šíří
  • zdravý sluch

 

Zvuk

  • je podélné vlnění s frekvencí od 16 Hz do 20 kHz
  • toto vlnění vyvolává v lidském uchu sluchový vjem – slyšíme ho
  • zdrojem zvuku jsou nejčastěji kmitající tělesa (kmitající těleso stlačuje a zřeďuje vzduch, vzniká podélné vlnění – zvuk, který se šíří do okolí)
  • různé zvuky vznikají podle toho, jaký je tvar a velikost kmitajících těles, jak jsou pružná a jak jsou rozkmitána

 

  • jestliže zvuk vzniká nepravidelným chvěním (neperiodickými kmity) tělesa, vnímáme jej jako hluk (např. vrzání, šramot, hukot), většinou jsou lidskému uchu nepříjemné
  • jestliže zvuk vzniká pravidelným chvěním tělesa (periodickými kmity), vnímáme jej jako tón (např. hudební zvuk)
  • nejrůzněji zabarvené tóny vydávají např. hudební nástroje

 

 

Tělesa vydávající různé zvuky můžeme rozkmitat např.

  • údery (blána bubnu, struny klavíru)
  • drnkáním (struny kytary, harfy, mandolíny)
  • smýkáním (struny houslí, violy a violoncella)
  • trvalou deformací a drcením těles (trhání látky, mačkání papíru – zvuky většinou nepříjemné)
  • rychlým pohybem těles (prásknutí bičem, větrák)
  • prouděním vzduchu mezi blízkými pružnými tělesy (plátky v hoboji, klarinetu, saxofonu)
  • prouděním vzduchu kolem ostré hrany tělesa (varhany, píšťalky, flétny)
  • prudkou změnou tlaku (hrom, výstřel z pušky, otevření šampaňského)
  • stále se měnící silou (membrána reproduktoru – rozkmitána magnetickými silami, drnčení plechů u auta)

 

 

zpět


CITACE: viz. odkaz [k. 10 – fyzika], [obr. 313 – my jsme muzikanti]