Zvukové jevy
(výpisek z učebnice a jiné zajímavosti pro žáky k probíranému tématu)
Náš svět je plný zvuků. Některé jsou příjemné (např. hudba) jiné nepříjemné (např. burácení hromu).
Jak vlastně vzniká zvuk?
Zvukový rozruch (zvuk)
Abychom slyšeli zvuk musí existovat:
- zdroj zvuku
- prostředí kterým se zvuk šíří
- zdravý sluch
Zvuk
- je podélné vlnění s frekvencí od 16 Hz do 20 kHz
- toto vlnění vyvolává v lidském uchu sluchový vjem – slyšíme ho
- zdrojem zvuku jsou nejčastěji kmitající tělesa (kmitající těleso stlačuje a zřeďuje vzduch, vzniká podélné vlnění – zvuk, který se šíří do okolí)
- různé zvuky vznikají podle toho, jaký je tvar a velikost kmitajících těles, jak jsou pružná a jak jsou rozkmitána
- jestliže zvuk vzniká nepravidelným chvěním (neperiodickými kmity) tělesa, vnímáme jej jako hluk (např. vrzání, šramot, hukot), většinou jsou lidskému uchu nepříjemné
- jestliže zvuk vzniká pravidelným chvěním tělesa (periodickými kmity), vnímáme jej jako tón (např. hudební zvuk)
- nejrůzněji zabarvené tóny vydávají např. hudební nástroje
Tělesa vydávající různé zvuky můžeme rozkmitat např.
- údery (blána bubnu, struny klavíru)
- drnkáním (struny kytary, harfy, mandolíny)
- smýkáním (struny houslí, violy a violoncella)
- trvalou deformací a drcením těles (trhání látky, mačkání papíru – zvuky většinou nepříjemné)
- rychlým pohybem těles (prásknutí bičem, větrák)
- prouděním vzduchu mezi blízkými pružnými tělesy (plátky v hoboji, klarinetu, saxofonu)
- prouděním vzduchu kolem ostré hrany tělesa (varhany, píšťalky, flétny)
- prudkou změnou tlaku (hrom, výstřel z pušky, otevření šampaňského)
- stále se měnící silou (membrána reproduktoru – rozkmitána magnetickými silami, drnčení plechů u auta)
CITACE: viz. odkaz [k. 10 – fyzika], [obr. 313 – my jsme muzikanti]