Porovnávání a měření
Při zkoumání světa porovnáváme různé vlastnosti těles a jevů (barvu, tvrdost, tvar, délku …)
Často se spokojíme jen s odhadem (délky, teploty, času …).
V praxi se často nemůžeme spokojit jen s odhadem vlastností, ale potřebujeme je umět i měřit.
Měření – je tedy kvantitativní (číselné) zkoumání geometrických, fyzikálních a dalších vlastností předmětů (jevů, procesů), obvykle porovnáváním s obecně přijatou jednotkou. Výsledkem měření je tedy číslo, které vyjadřuje poměr zkoumané veličiny k jednotce, spolu s uvedením té jednotky.
Význam měření spočívá v tom, že:
- charakterizuje měřenou veličinu mnohem přesněji než kvalitativní údaje (např. dlouhý, teplý, těžký)
- měření lze opakovat a výsledky porovnávat
- výsledek lze zpracovávat matematickými prostředky, zejména ve vědách
Měření se užívá v běžném životě, technice i vědě. Měří se různé veličiny a jejich kombinace.
Nejjednodušší měření je např. počítání kusů, které se obejde bez měřicích přístrojů.
V ostatních případech se měří měřidly nebo měřicími přístroji.
Fyzikální veličiny které budeme měřit:
- délka
- hmotnost
- objem
- teplota
- síla
Soustava SI
V 18. stol. se proto mnoho států rozhodlo jednotky sjednotit.
V roce 1960 byla jako mezinárodně platná vyhlášena Soustava SI. Je to mezinárodně domluvená soustava jednotek fyzikálních veličin.
(zkratka z francouzského „Le Système International d’Unités“– česky „Mezinárodní systém jednotek“)
Soustava SI považuje za základní fyzikální veličiny následujících sedm veličin, pro které stanovuje následující základní jednotky:
Odvozené jednotky se tvoří kombinacemi (povoleny jsou výhradně součiny a podíly) základních jednotek, například kilogram na metr krychlový pro tlak/tah, metr čtverečný pro plochu, metr krychlový pro objem, metr za sekundu pro rychlost a podobně. Některé odvozené jednotky v průběhu historie dostaly samostatné názvy, které zjednodušují jejich používání v praktickém životě. Těmito jednotkami jsou např. coulomb, hertz, joule, lumen, lux, newton, ohm, pascal, volt, watt, stupeň Celsia aj.
CITACE: viz. odkaz: [k. 5 – fyzika], [obr. 285 – ve výstavbě]
Karel RAUNER, Václav HAVEL, Jitka PROKŠOVÁ, Miroslav RANDA: Fyzika 6 učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia, 1. vydání, Plzeň, nakladatelství FRAUS, 2004. ISBN 80-7238-210-1.
https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9B%C5%99en%C3%AD