Teplotu vzduchu měříme na meteorologických stanicích (ve stínu, 2 m nad zemí).

Termograf – přístroj který zaznamenává změny teploty např. po celý týden (teplotní čidlo – bimetal).

Změnu teploty s výškou lze měřit pomocí radiosond (pokles obvykle 0,65°C / 100 m).

Stupnice používané pro měření teploty: Celsiova, Fahrenheitova a Kelvinova

Škodliviny se hromadí u země (smog – směs mlhy, prachu a kouřových zplodin) a mají nepříznivý vliv na naše zdraví.

Dopady teplotní inverze:

• v nižších polohách (nížiny) – zataženo, mlha, nízké teploty, špatné rozptylové podmínky, špatná dohlednost
• ve vyšších polohách (hory) – jasno, daleké rozhledy, vyšší teploty, dobrá kvalita ovzduší

Na základě informací z meteorologických center (zdroje informací – meteorologické stanice, radiosondy, družice) se sestavují krátkodobé a dlouhodobé předpovědi.

dolní vrstvy ovzduší obsahují vždy páru (vypařování vody z půdy, povrchu rostlin …)

• absolutní vlhkost vzduchu – se určuje hmotností vodní páry obsažené ve vzduchu o objemu 1 m3, má na ni vliv jeho teplota
• relativní vlhkost vzduchu – poměr absolutní vlhkosti vzduchu a největší absolutní vlhkostí vzduchu za dané teploty (%), měří se vlhkoměry

Ve vyšších a chladnějších vrstvách ovzduší je vzduch vodní parou nasycen, pára kapalní v malé kapičky které se vznášejí ve vzduchu a při 0°C se tvoří ledové krystalky – ve velkém množství vytvářejí oblaky.

Množství oblaků nad jistou oblastí Země a jejich tvary určují oblačnost.

V bezprostřední blízkosti povrchu Země vzniká mlha, v noci se vzduch může při povrchu  země tak ochladit, že vodní pára kapalní na chladných předmětech – vzniká rosa, při teplotě nižší než 0°C vzniká jinovatka .

Spojí-li se v oblacích malé kapičky vody nebo krystalky ledu do větších shluků, nemohou se vznášet v ovzduší a padají k zemi ve formě srážek (déšť, krupky, kroupy, sníh). Srážky se měří výškou vrstvy vody v mm a k jejich měření používáme srážkoměr.

Tlak vzduchu

Obvykle měříme v hPa. Průměrný atmosférický tlak – 1013 hPa, atmosférický tlak rychle ubývá s výškou, měří se pomocí barografu, výsledky se přepočítávají na nulovou nadmořskou výšku a zaznamenávají se do meteorologické mapy – místa, kde je ve stejnou dobu stejný atmosférický tlak se spojují čárami – izobarami.

Pohyb vzduchu vnímáme jako vítr a je charakterizován rychlostí a směrem. Počasí a jeho změny závisí na vzniku a pohybu cyklón a anticyklón.

• Cyklón (tlaková níže) – větrné počasí, vysoká oblačnost, srážky.
• Anticyklón (tlaková výše) – jasné počasí, malé množství oblaků, žádné srážky, ve středu anticyklón bývá často bezvětří.

Rychlost větru je vyjádřena v Beaufortově stupnici.