Jaderná energetika 
První jaderný reaktor na světě uvedl do provozu tým amerických vědců pod vedením italského fyzika Enrica Fermiho 2. prosince 1942 na univerzitě v Chicagu.
První pokusy využít jadernou energii k výrobě elektřiny proběhly v 50. letech 20. století ve Spojených státech amerických a tehdejším Sovětském svazu.
Jaderné reaktory sloužily k pohonu ponorek a ledoborců.
Od 60. let 20. století se rozvíjela výstavba jaderných elektráren.
Dnes se v jaderných elektrárnách získává asi 17% světové produkce elektřiny.
Největší výkon mají elektrárny v USA, Francii, Japonsku, Německu, Rusku, Koreji a Velké Británii.
Některé země např. Rakousko jaderné elektrárny odmítají.
V ČR jsou dvě jaderné elektrárny:
qDukovany – Třebíčsko, 4 reaktory o výkonu 460 MW
qTemelín – v j. Čechách, 2 reaktory o výkonu 1000 MW
celkem dodávají 31% celkové energie
Výstavba jaderných elektráren je velmi nákladná (důležitá jsou bezpečnostní opatření).
V případě nebezpečí:
qzasunutí havarijních tyčí
qautomatické ochrany
qsystém dodatečného chlazení
qu moderních elektráren vše v tzv. kontejnmentu (ochraná obálka z oceli a betonu)
V elektrárně a jejím okolí je stále měřena radioaktivita.
Za normálních podmínek je jaderná elektrárna naprosto bezpečná, vysoce ekonomická a neznečišťuje životní prostředí.
Hlavní nevýhody:
qmožnost havárie (katastrofické následky)
qlikvidace vyhořelého paliva (kam s ním?)
Během existence jaderné energetiky došlo k několika menším a středním haváriím v Anglii (1957), USA (1979) i jinde (žádné oběti).
Velké havárie:
qČernobyl – Ukrajina (1986)
qFukušima – Japonsko (2011)
Jaderná energie – ŽP
- Neznečišťuje životní prostředí
- Problémem je vznik a ukládání radioaktivního odpadu
- Jaderné elektrárny dodávají asi 30 % celkové spotřeby elektřiny v ČR.
qV současné době vznikají projekty nových elektráren s tzv. inherentní bezpečností (samy se odstaví bez zásahu člověka).
qUvažuje se o umístění jaderných elektráren pod zem.
qZdokonaluje se počítačové řízení elektráren.
Další generace jaderných elektráren by měla dosáhnout vyššího stupně bezpečnosti.
Jaderné palivo:
qnení ho mnoho (1z 1 reaktoru o výkonu 1000 MW ročně asi 30 tun)
qpo dobu několika let se uchovává v jaderné elektrárně ve vodním bazénu
qpak se umísťuje do meziskladu (mohou být mokré nebo suché)
qzalévá se do skla a umísťuje do ocelových nebo betonových bloků
qk převážení slouží speciální kontejnery
CITACE: viz. odkaz [k. 11 – fyzika]
