Mechanické vlastnosti plynů
Základní vlastnosti plynů
- jsou snadno stlačitelné a rozpínavé
- nemají vlastní tvar ani objem (objem plynu je dán objemem nádoby a tvar plynu je dán vnitřním tvarem nádoby)
- plyny jsou tekuté (podobně jako kapaliny)
- plyny jsou tvořeny z částic, které se neustále a neuspořádaně pohybují
- vzdálenosti mezi částicemi jsou větší než u kapalin (pohybují se volně dokud nenarazí na sebe nebo na stěnu nádoby)
- plyn vyplní vždy celý objem nádoby
Atmosféra Země
Ze zeměpisu víme, že Země je obklopena vzduchovým obalem, který se nazývá atmosféra Země.
V atmosférickém vzduchu je 21% kyslíku, 78% dusíku a 1% jiných plynných látek (např. oxid uhličitý, argon). Ve vzduchu je např. i vodní pára, mikroorganismy, prach.
Atmosféru rozdělujeme dle teploty na:
- troposféru (0 – 20 km)
- stratosféru (20 – 50 km)
- mezosféru (50 – 85 km)
- termosféru (85 – 690 km)
- exosféru (od 690 km)
Atmosférický tlak
- vzniká v důsledku působení gravitační síly na atmosférické vrstvy
- horní vrstvy atmosféry působí tlakovou silou na ty spodní
- značíme jej pa
- na libovolnou plochu o obsahu S v atmosférickém vzduchu působí kolmo síla tlaková kterou vypočteme ze vztahu: F = pa. S
- atmosférický tlak se liší od tlaku hydrostatického v kapalinách
- kapaliny jsou téměř nestlačitelné (jejich hustota se s hloubkou nemění)
- plyny jsou stlačitelné (atmosférický tlak má při povrchu Země větší hustotu než ve výše položených vrstvách)
- k měření atmosférického tlaku používáme například rtuťový tlakoměr, aneroid a barometr
- atmosférický tlak s rostoucí nadmořskou výškou klesá
- největší atmosférický tlak je u hladiny mořské vody (0 m.n.m.) asi 1 013 hPa
- sledování změn atmosférického tlaku v závislosti na nadmořské výšce můžeme měřit tzv. výškoměry
- ovlivňují ho faktory např. teplota, vítr, vlhkost apod.
- běžná hodnota atmosférického tlaku se pohybuje v rozmezí 935 až 1055 hPa
- byla stanovena (mezinárodní dohodou) hodnota normálního tlaku pn = 101 325 Pa
Vztlaková síla působící na těleso v atmosféře Země
I v atmosféře stejně jako u kapalin platí Archimédův zákon!
Fvz = V . ρv . g
V ….. objem tělesa ….. [m3]
ρv….. hustota vzduchu ….. [kg/m3] (1,29 kg/m3)
g ….. gravitační zrychlení ….. [10 N/kg]
Na volné těleso v atmosféře Země působí tedy vztlaková síla Fvz (svisle vzhůru) a gravitační síla Země Fg (svisle dolů). Tělesa z látek, jejichž průměrná hustota je menší než hustota vzduchu v atmosféře stoupají vzhůru (Fvz> Fg). Je-li průměrná hustota tělesa větší než hustota vzduchu, těleso v atmosféře klesá (Fg > Fvz).
Tlak plynu v uzavřené nádobě. Manometr
Říkáme, že je v nádobě přetlak – je-li v uzavřené nádobě větší tlak než atmosférický tlak v okolí nádoby.
Říkáme, že je v nádobě podtlak – je-li v uzavřené nádobě menší tlak než atmosférický tlak v okolí nádoby
Přetlak nebo podtlak plynu využíváme u:
- injekčních stříkaček
- sací pumpy
- hustilky atd.
Přetlak a podtlak můžeme měřit pomocí manometru.
Manometr může být:
- otevřený kapalinový (pro malé hodnoty)
- deformační (pro velké přetlaky, hlavně v praxi)
Růžena KOLÁŘOVÁ, Jiří BOHUNĚK: Fyzika pro 7. ročník základní školy, dotisk 2. vydání, Havlíčkův Brod: nakladatelství Prometheus, spol. s.r.o., 2016. ISBN 978-80-7196-265-6