Dusíkaté deriváty
Dusíkaté deriváty uhlovodíků – se odvozují nahrazením jednoho nebo více atomů vodíku dusíkem. Dusík je nejčastěji vázán v nitroskupině -NO2, nebo v aminoskupině -NH2.
Dělení dusíkatých derivátů:
Názvosloví dusíkatých derivátů
- systematický název je tvořen názvem nitro- nebo aminu skupiny a názvem uhlovodíku
- pravidla pro tvorbu vzorců dusíkatých derivátů jsou stejná jako u halogenderivátů
Fyzikální vlastnosti dusíkatých derivátů
Nitroderiváty
- jsou kapaliny nebo pevné látky
- mají příjemnou vůni
- ve vodě nerozpustné
- bývají toxické
Aminoderiváty
- s nižším počtem atomů uhlíku jsou plynné
- (zápach podobný amoniaku – tzv. „charakteristický aminový zápach“)
- dobře se rozpouští ve vodě
- s rostoucím řetězcem se zvyšují jejich body tání a varu
Chemické vlastnosti dusíkatých derivátů
- snadno reagují s kyselinami
- reakcí aminosloučenin v prostředí dusitanu a kyseliny (např. chlorovodíkové) vznikají různé diazoniové soli
- reakcí diazoniové soli s aromatickými fenoly nebo aminy vzniká azosloučenina
Josef ŠIBOR, Irena PLUCKOVÁ, Jiří MACH: Chemie pro 9. ročník – Úvod do obecné a organické chemie, biochemie a dalších chemických oborů, 3. vyd. Brno: Nová škola, s. r. o., 2015. ISBN 978-80-7289-674-5
http://e-chembook.eu/dusikate-derivaty