Hnojiva. Rozdělení hnojiv.
Mezi základní prvky, které se podílejí na stavbě rostlinného těla patří: uhlík, vodík, kyslík.
Pro svůj zdárný růst potřebují také např. dusík, fosfor, draslík, vápník, hořčík, železo, síru.
V malém množství jsou zastoupeny: mangan, zinek, měď, bor, molybden, kobalt.
Škodlivé jsou: kadmium, olovo, rtuť, selen, arzen.
Hnojiva – jsou chemické látky, které podporují zdravý růst a dobrou plodnost rostlin
- při intenzivním pěstování je třeba do půdy dodávat živiny ve formě hnojiv
- bez používání hnojiv jsou rostliny náchylnější k chorobám a mají nižší výnosy
- v minulosti se používala organická neboli přírodní hnojiva (kompost, chlévský hnůj, močůvka)
- ve 20. století došlo k velkému nárůstu produkce tzv. průmyslových hnojiv
- v posledních letech se mnoho pěstitelů vrací zpět k přírodním hnojivům
Rozdělení hnojiv:
- organická – přírodní (chlévský hnůj, kompost)
- průmyslová
- jednosložková (např. superfosfát)
- více složková (např. CERERIT)
Organická hnojiva
- jsou složena z přírodních látek
- jejich rozkladem vzniká humus (nejdůležitější zásobárna živin)
- jsou pro rostliny zdrojem např. C, N, K a P
Mezi nejvýznamnější patří:
- chlévský hnůj
- kompost
- rašelina
- zelené hnojení
Chlévský hnůj – směs hospodářské podestýlky (slámy) s exkrementy hospodářských zvířat
Kompost – směs zeminy s organickými látkami a půdní mikroflórou
Zelené hnojení – používají se především rostliny z čeledi brukvovitých (např. hořčice bílá, brukev řepka) a bobovitých (bob setý), které se vysévají a vzrostlé zaorávají
Průmyslová hnojiva
Jednosložková hnojiva
- dusíkatá (dusičnany – ledek vápenatý, ledek amonný, močovina)
- fosforečná (fosfority a apatity, superfosfát)
- draselná (karnalit, sylvinit)
Dusíkatá hnojiva:
- dusík je důležitým prvkem v chlorofylu
- nedostatek se projevuje žloutnutím listů, zastavením růstu, vadnutí
- přebytek – ztmavnutí listů, ztenčení listové pokožky, praskání plodů
Fosforečná hnojiva:
- fosfor je důležitý pro tvorbu květů a plodů
- mezi fosforečná hnojiva patří fosfority a apatity, superfosfát (tzv. Thomasova moučka)
- už konce 18. stol se k hnojení používala kostní moučka nebo popel z kostí
- jejich nadměrné používání ovlivňuje povrchové vody – podporují rozmnožování a růst sinic
Draselná hnojiva:
- draslík je nezbytný při dýchání, fotosyntéze a při dělení buněk
- získávají se především z ložisek draselných solí (po odpařování mořské vody)
- nejznámější draselné soli jsou karnalit a sylvinit
Vícesložková hnojiva
- směsi rozpustných solí (obvykle obsahují N, P, K, Mg)
- nejznámější např. NPK, CERERI
Hnojiva:
Rozdělení hnojiv:
|
Na co umět odpovědět:
|
Josef ŠIBOR, Irena PLUCKOVÁ, Jiří MACH: Chemie pro 9. ročník – Úvod do obecné a organické chemie, biochemie a dalších chemických oborů, 3. vyd. Brno: Nová škola, s. r. o., 2015. ISBN 978-80-7289-674-5
Josef MACH, Irena PLUCKOVÁ, Jiří ŠIBOR: Chemie pro 8. ročník – Úvod do obecné a anorganické chemie, 3. vyd. Brno: Nová škola, s. r. o., 2014. ISBN 978-80-7289-543-4