Síra – S
| Cizojazyčné názvy | lat. Sulphur |
| Skupina, perioda | 16. skupina, 3. perioda |
| Chemická skupina | Nekovy |
Síra byla známa již v dávnověku a např. ve starověké Číně sloužila jako jedna ze složek střelného prachu.
přírodní krystalická síra – síra sopečného původu
Výskyt:
- tvoří přibližně 0,03–0,09 % zemské kůry
- jako volný prvek v okolí sopek – Polsko, Povolží, Kazachstán a USA
- ve sloučeninách – oxid siřičitý, kyselina sírová
- nerosty: galenit, sfalerit, pyrit, sádrovec
- v organismech je součástí bílkovin
Vlastnosti:
- pevná, žlutá, krystalická nebo prášková látka
- je nerozpustná ve vodě
- hořlavá (modrý plamen)
- patří do skupiny chalkogenů
Použití:
- výroba kyseliny sírové (H2SO4), sirouhllíku (CS2)
- výroba pryže, střelného prachu
- síření sudů (desinfekce)
- výroba fungicidů -prostředků na ochranu rostlin proti škůdcům
Josef MACH, Irena PLUCKOVÁ, Jiří ŠIBOR: Chemie pro 8. ročník – Úvod do obecné a anorganické chemie, 3. vyd. Brno: Nová škola, s. r. o., 2014. ISBN 978-80-7289-543-4
https://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%ADra
Přírodní krystalická síra: Autor: Didier Descouens – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=7215316
Síra sopečného původu (srážející se okolo solfatar): Autor: Brisk g – Vlastní dílo, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=2686991
