Hliník – Al
Cizojazyčné názvy | lat. Aluminium |
Skupina, perioda | 13. skupina, 3. perioda |
Chemická skupina | Nepřechodné kovy |
Hliník byl v kovové formě izolován roku 1825 dánským fyzikem Hansem Christianem Ørstedem
Výskyt:
- nejrozšířenější kov v přírodě
- v přírodě ve sloučeninách (9% zemské kůry)
- hliníková ruda bauxit (Al2O3 . 2 H2O)
- minerál kryolit (Na3AlF6), různé hlíny
- minerál na bázi oxidu hlinitého korund
- drahé kameny, základním materiálem je oxid hlinitý, liší příměsí – rubín, safír
Vlastnosti:
- stříbřitě šedý až stříbrolesklý kov
- malá hustota (lehký)
- měkký, kujný
- dobře vede elektrický proud i teplo
- stálý na vzduchu, nepodléhá korozi
- dobře rozpustný v kyselinách
Použití:
- obaly (plechovky, hliníkové fólie (alobal))
- výroba CD a DVD disků
- slitina – dural (Al + Mg + Cu + Mn) – lehká a pevná – součásti letadel, vozidel, lodí, kol
- elektrické vodiče
- mince, příbory, nádobí
Josef MACH, Irena PLUCKOVÁ, Jiří ŠIBOR: Chemie pro 8. ročník – Úvod do obecné a anorganické chemie, 3. vyd. Brno: Nová škola, s. r. o., 2014. ISBN 978-80-7289-543-4
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlin%C3%ADk
Safír: Autor: Mitchell Gore – from en:Image:Star-Saphire.jpg, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=321268
Rubín: Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=663510
Přírodní korund: Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=320953
Bauxit, hlavní ruda hliníku: Autor: saphon – Vlastní dílo, CC BY-SA 1.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=2099323
Chunk of aluminium, 2.6 grams, 1 x 2 cm: Autor: neznámý – http://images-of-elements.com/, CC BY 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=9084427
Cryolite: Autor: Ra’ike (see also: de:Benutzer:Ra’ike) – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=6028283